Petr Johanovský

herec, technik

Štafetu organizačního vedoucího převzal od Martina Cirkla na počátku roku 2014, o osm let později ji předal Luboši Štěpánovi. Prošel divadelním ohněm u Libora Baláka, a tak ho prakticky nic nezaskočilo ani jako herce, ani jako technika. Nejtypičtější role z dřívějška – zklamaný Hugův otec v Hugo Karasovi (2007), zhýralý "oblečený zpola, umytý zcela" hrabě Almaviva v Nejbláznivějším dnu (2008), Lelio v Treperendách (2011), Kostka v malé noční hře Sen o dvou kůrkách (2013, obnoveno 2017), Čikatov ve scénickém čtení Podnebí (2014), Jenda v Historkách z fastfoodu (2014), Partyzán v inscenovaném čtení Smíření (2015). Hrál Ševce a Heroda v Betlému (2009-2019), indiána Hindubina, jelena Okašú a zlého ducha noci Sulopatu v Čučudejských pohádkách (2016) a Smrťáka v Psí kůži (2017). Za zvláštní zmínku stojí role starší verze vlastního syna Jakuba ve čteníčku Vertigo (2017). Objevuje se v plenérových Pověstech Vašeho kraje, exceloval jako vynálezce Aleš v Srnkách (2019), jako Dallas v minikomedii V Kadani je krásně (2019) a jako Starosta v Kubulovi a Kubovi Kubikulovi (2021). Účastnil se dialogu Misery (2021 – postup na národní přehlídku ve Velké Bystřici) a scénického čtení Loketský zvon (2023). Nyní září jako Major v Tótových (2024) a v několika rolích ve Švýcarovi (2025). A také (a hlavně) jako novomanžel a novopečený otec.