Magdaléna Hniličková

stálá hostující herečka, organizátorka vagantu

Pravidelná účastnice vagantu, jehož organizaci převzala od svého otce, scénografa a herce Jiřího Hniličky, vagantovou kroniku vede od raného dětství dodnes. Spolupracovala především s Divadlem Dagmar jako dramaturgický oponent i jako herečka. Jejím prvními rolemi v D3 byl Pochovávač v Moru (2002) a Žakelína v Hugo Karasovi (2007). Po návratu ze stáže v Irsku odehrála svou absolventskou roli na pražské VOŠ herecké, oděna pouze do svých vlasů (Tulení žena v Pidivadle, 2010). Tři měsíce strávila na stáži v mezinárodním divadelním souboru Farma v Jeskyni, hostovala v několika profesionálních divadlech. V karlovarském Divadle Dagmar ztělesnila např. Natalii Gorbaněvskou v Osmi statečných nebo Annu ve stejnojmenné inscenaci; v její režii tamtéž byla uváděna inscenace Pocit nočního vlaku, na dalších se podílela a podílí jako dramaturgyně (Dýchám i nečtené řádky), jejím parádním kouskem bylo Pojď sem, ať ti můžu dát pusu. Od roku 2019 je v angažmá v Západočeském divadle v Chebu, kde ji lze vidět v inscenacích Mami, tati, co je sex?, Tootsie, A žili šťastně až do smrti, Marlow a Nápis, parádními rolemi je inspicientka Madla ve Hře, která se zvrtla a Honey v Kdo se bojí Virginie Woolfové? V D3 byla donedávna Súsedkou s flétnou v Betlému, Šavenis a Sluníčko v Čučudejských pohádkách, Sibylkou v příležitostném čteníčku Sáňky se zvonci a Rozárkou v Psí kůži.